Petr Jakubík, Institut ekonomických studií FSV UK
Současná koronavirová krize má zcela zásadní negativní dopady na světovou ekonomiku. Přijatá opatření napříč všemi zeměmi s cílem zabránit šíření viru, přetížení zdravotních systémů a úmrtí obyvatelstva byla jednoznačně účinná. Vedle pozitivních zdravotních aspektů však měla i celou řadu negativních ekonomických dopadů. Izolace ekonomik zcela bezprecedentně postihla mezinárodní obchod a utlumila některá odvětví jako turistiku nebo služby. Mezinárodní měnový fond, který očekává, že současná krize bude nejhlubší od takzvané Velké hospodářské deprese v třicátých letech minulého století, revidoval letošní prognózu globálního ekonomického růstu dále směrem dolů na 4,9 procentní pokles a varoval, že ekonomické zotavení z pandemie bude trvat déle, než se původně předpokládalo. Podle odhadu jak Mezinárodního měnového fondu, tak Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, budou právě evropské ekonomiky patřit mezi nejvíce postižené. Konkrétně by se mělo jednat zejména o Itálii, Španělsko a Francii, ale i třeba Velkou Británii, která již stojí mimo Evropskou unii. Přispívá k tomu nejen kritická závislost evropských ekonomik na mezinárodním obchodu, ale i struktura těchto ekonomik a jejich vazba na nejvíce postižená odvětví zejména turismus. Jejich situaci dále zhoršuje velká zadluženost veřejných rozpočtů a neflexibilní trh práce. Překvapivě za pátou nejpostiženější zemi byla označena Česká republika a šestou Slovensko, jejichž ekonomické parametry se poměrně zásadně odchylují od zmíněných čtyř zemí. Jaké jsou pro Česko tedy faktory stojící za touto nelichotivou prognózou. Především se jedná o strukturu ekonomiky silně vychýlenou ve směru takzvaných cyklických odvětví, zejména automobilového průmyslu. Svou roli sehrává i fakt, že se jedná o malou otevřenou ekonomiku, což se pozitivně projevuje v dobrých časech, ale vybírá si svou daň v krizových obdobích.
Jaké si tedy můžeme vzít poučení z této situace a jak zmírnit tyto nepříznivé důsledky? Hluboký ekonomický pokles a nárůst nezaměstnaných na úřadech práce je realita, která nás čeká v následujících měsících. Nicméně všechno zlé je i pro něco dobré. V tomto ohledu by současná krize mohla podpořit inovace, vědu a výzkum jako oblasti, které mohou být klíčovým faktorem rozhodujícím o přežití či úpadku řady firem i celých ekonomických odvětví. Pokud se něco naplno ukázalo, tak je to fakt, že řada činností se dá vykonávat takzvaně online bez nutnosti cestovat dlouhé hodiny v kolabujících dopravních infrastrukturách, zejména ve velkoměstech a přístupu k nim v ranních a večerních špičkách. Tyto neproduktivní hodiny, navíc často zatěžující životní prostředí, mohou být využity k jiným činnostem. Neflexibilta pracovní doby, úvazků a trvání firem na každodenní fyzické přítomnosti v kancelářích se ukazuje jako naprosto iracionální. Současná zkušenost ukazuje, že produktivita práce se u celé řady činností vykonávaných z domova nijak nesníží, spíše naopak. Zaměstnancům odpadne stres z toho, zda se jim každé ráno podaří dostat přes kolabující dopravu na jejich pracoviště včas, či zda po práci stihnou vyzvednout své děti z předškolních a školních zařízení. To ještě dále umocňuje fakt, že řada lidí si v touze po vlastním bydlení a v důsledku raketových růstů cen nemovitostí v posledních letech, zejména ve velkých městech, pořídila své byty a domy na okraji měst nebo v jejich širším okolí. Tyto faktory dále prohlubují každodenní dopravní kolapsy a problémy s parkováním. Nově získané zkušenosti zřejmě zcela zásadně ovlivní další vývoj i po odeznění hrozby viru, například s nalezením účinné vakcíny. Probíhající trvalé změny mají ovšem i svá úskalí v podobě většího sociálního odstupu. Ten může poměrně negativně ovlivnit především mladé a samostatně žijící lidi, kteří mohou být nejvíce ohroženou skupinou trpící poklesem příležitostí v navazování nových kontaktů a omezením sociálního života. To by se mohlo odrazit v nárůstu depresí s negativními následky na celkový zdravotní stav. V každém případě bude důležité vyvinout nové způsoby a platformy k posíleni sociální interakce nahrazující každodenní sociální kontakty na pracovištích.
Není sporu o tom, že ekonomiky se v důsledku současné krize zcela zásadně promění. Nárůst práce z domova by mohl přinést pokles cen komerčních nemovitostí a snížit ceny bydlení ve velkých městech a naopak zvýšit ceny nemovitostí na venkově v blízkosti atraktivních přírodních lokalit. Různé technologické společnosti a takzvané start-up firmy mohou být subjekty, které budou z nadcházející globální ekonomické transformace nejvíce profitovat. Činnosti podporující online komunikaci, ale i takzvané udržitelné projekty zaměřené na obnovitelné zdroje nezatěžující životní prostředí, budou aktivitami nacházejícími se v portfóliu úspěšných firem. Tato transformace by také mohla odblokovat zkostnatělý evropský automobilový průmysl, který je chráněný v důsledku silného tlaku průmyslového lobování národními vládami pod záminkou zachování pracovních míst a neochotný dostatečně investovat do nových udržitelných technologií, ze kterých by mohli profitovat koncoví zákazníci. Tyto změny by v konečném důsledku mohly pomoci i České republice, která má tradičně velký potenciál v lidském kapitálu. Studenti vysokých škol by se tedy měli zejména zaměřit na obory podporující inovace a nová řešení přispívající k východiskům umožňujícím úspěšnou transformaci ekonomik. Nárůst online činností bude dále podporovat pracovní aktivity, které se nebudou zaměřovat pouze na jednotlivé země, ale budou se vykonávat a obchodovat globálně. Budoucí absolventi by tedy měli rozvíjet nejen svou počítačovou gramotnost, ale též komunikační dovednosti v cizích jazycích, aby se jim podařilo prosadit v konkurenci mezinárodního prostředí. Zejména perfektní znalost angličtiny se stává jakousi nutnou, nikoli však postačující podmínkou budoucího úspěchu. Mladí lidé vstupující na trh práce budou postupně stále více vystaveni nejen národní, ale zejména globální konkurenci. V tomto směru vysoké školy musí ustoupit od systému biflování encyklopedických znalostí nepodporující vlastní kritický úsudek, jakožto dědictví komunismu, a zaměřit se více na podporu samostatného a tvůrčího myšlení. Pouze zdravě sebevědomí absolventi schopní identifikovat nově vznikající příležitosti, přicházet s novými inovativními nápady a efektivně komunikovat v mezinárodním prostředí mohou v budoucnu obstát na globálním trhu práce.