Eliška Ullrichová je úspěšnou doktorandkou na FSV UK. V rámci studia na Katedře evropských studií na Institutu mezinárodních studií se zabývá nastavováním agend v zahraniční politice Evropské unie. I v jejím současném studiu ji zásadně pomohlo stipendium SYLFF, o kterém s námi v rozhovoru mluví.
Stipendium SYLFF je určeno pro Ph.D. studenty sociálně vědních a humanitních oborů. Prostřednictvím tohoto programu mohou 2 nadaní postgraduální studenti UK čerpat finanční podporu na svůj výzkum ve výši 270 000 Kč ročně. Deadline pro podání přihlášek na FSV UK je 29. 4. 2022, výzva je k dispozici zde.
Eliško, jak mohou zájemci žádat o SYLFF stipendium?
Žádost se podává na jaře a musí obsahovat životopis uchazečky/uchazeče, motivační dopis, doporučující dopis a přihlášku. Jelikož se však v posledních letech pokyny mírně měnily, doporučuji navštívit přímo webové stránky fakulty nebo univerzity pro aktuální informace. Já jsem o stipendium žádala na jaře 2019, kdy se ještě k žádosti přikládal projekt výzkumu a předpokládaný rozpis činnosti na dva roky. Administrativní zátěž spojená s žádostí o SYLFF se tedy s postupem času snižuje, což samo o sobě může být motivací.
Na jaký výzkum jste stipendium využila?
Stipendium SYLFF jsem čerpala od září 2019 do srpna 2021 na dizertační výzkum. Má dizertace se v té době hodně vyvíjela, nicméně aktuálně se zabývám tématy na agendě (tzv. agenda-setting) zahraniční politiky Evropské unie.
Jelikož jsem SYLFF pobírala v průběhu druhého a třetího ročníku doktorského studia, stipendium mi pomohlo zcela zásadně naplňovat studijní plán. SYLFF mi zafinancoval účast na mezinárodní konferenci a na zimní škole, kde jsem se seznámila s profesorem Paolem Grazianem působícím na Univerzitě v Padově. Profesor Graziano se následně stal mým konzultantem a na jeho domovské univerzitě jsem v zimním semestru 2020 byla na výzkumném pobytu. Finance jsem v neposlední řadě využila na nákup mnohých publikací a techniky, abych mohla v průběhu pandemie na výzkumu efektivně pracovat z domova. Je potřeba říci, že SYLFF stipendium je velmi flexibilní a studentky/studenti nemusí vykazovat, za co utratili každý dolar. To je dáno zejména tím, že nadace explicitně deklaruje, že finance mají studentkám a studentům sloužit na pokrytí životních výdajů, aby se mohli plně soustředit na výzkum a nemuseli pracovat mimo obor.
Proč je stipendium vhodné zrovna pro studenty FSV?
Stipendium je určené studentům osmi fakult UK (FF, FHS, FSV, ETF, KTF, HTF, PedF, PF). Nadace zároveň klade na důraz na zahraniční zkušenost a na hledání řešení globálních problémů, což jsou značně rezonující oblasti pro studentky a studenty FSV.
Kde v současnosti působíte?
V současné době působím na Katedře evropských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jsem ve čtvrtém ročníku doktorského programu Mezinárodní teritoriální studia a zároveň pracuji jako koordinátorka magisterského programu European Politics and Society, tzv. Joint Erasmus Mundus Master Degree, spojující čtyři evropské univerzity.
Jaký je váš výzkum, čemu se věnujete?
Jak jsem již naznačila, můj výzkum týkající se agenda-setting je do jisté míry interdisciplinární a propojuje obory jako evropská studia, zahraniční politika, veřejná politika či mediální studia. Cílem výzkumu je zjistit, jaká témata se dostávají ke slovu v rámci evropské zahraniční politiky a jak se následně na politické agendě prosazují. Jinými slovy zkoumám, která témata jsou nejpalčivější, jak se chovají z dlouhodobé i krátkodobé perspektivy, zda si je jednotlivé evropské instituce přehazují, nebo naopak zůstávají na agendě jednoho aktéra, jestli existují témata, která jsou na agendě pouze ze setrvačnosti a, pokud ano, jak jsou jim schopny nové problémy konkurovat atd. Je také nutno dodat, že se jedná o problémy a témata, o nichž političtí představitelé debatují, což předchází samotné formulaci politik či tvorbě politických rozhodnutí. Právě čas, který politici různým tématům věnují, určuje další fáze politického procesu.
Má váš výzkum nějaký aplikační přesah?
Doufám! 😊 Nicméně pravdou je, že můj výzkum je značně teoreticky orientovaný, třebaže tak původně koncipovaný nebyl. Problém ale nastal, když jsem zjistila, že agenda-setting je tématickým průsečíkem více oborů, avšak tyto oblasti spolu minimálně komunikují a tím se jednotlivé akademické debaty vzájemně ochuzují o své znalosti. Cílem mé práce je tak spíše tyto akademické školy propojit, posunout teoretickou znalost o agenda-setting zase o krok dále a poukázat, že interdisciplinární přístup je v této oblasti dobrou volbou.
Témata, jimž aktéři věnují nejvíce času, mají také největší šanci, že budou reálně řešena. Identifikace parametrů, které tyto nejpalčivější problémy mají, je klíčová například pro lobbující strany. Jinými slovy, věřím, že aplikační potenciál výzkum skýtá, ale v této fázi to není priorita.
Jakou mají doktorandi podporu ze strany fakulty či institutu?
Většina záležitostí se řeší na úrovni institutu, na jehož podporu si nemohu stěžovat. Seniorní kolegové v čele s mou školitelkou mne již od prvního ročníku zahrnuli do mezinárodního grantu, díky čemuž jsem začala sbírat cenné zkušenosti, prezentovat na konferencích a mohla jsem se tak potkávat s dalšími kolegy. V následujících letech jsem byla přizvána k dalším projektovým žádostem a, třebaže zatím nevyšly, ukázaly mi další kus akademického světa.
Doktorské studium je zároveň hodně o vlastní iniciativě – je potřeba být „vidět“, navazovat kontakty, ukazovat, že se chcete zapojit do aktivního chodu instituce. Akademie je hodně složitá komunita a přijde mi, že je potřeba se v ní nejdříve zorientovat, pochopit, kde se na co ptát a hlavně se nebát klást otázky, když si nevíte rady. Nicméně zde vidím prostor ke zlepšení na více úrovních naší alma mater. Zlepšit informovanost Ph.D. studentek a studentů a pomoci jim s orientací v prvních měsících, letech studia by určitě přispělo k jejich větší motivaci a angažovanosti.
Institut, fakulta i univerzita nabízí i nemálo finančních příležitostí podporující Ph.D. studium a s ním spojené aktivity, včetně právě SYLFF stipendia.
Foto: Barbora Součková