S ředitelem Institutu mezinárodních studií Tomášem Nigrinem o jeho současných výzkumných projektech, nové nabídce studijních programů a dění na institutu.
Institut mezinárodních studií je vaší alma mater. Jaká byla vaše cesta až na pozici jeho ředitele?
Institut mezinárodních studií jsem vystudoval takříkajíc od začátku do konce, tedy od bakaláře až po habilitaci. Mým oborem jsou německá a rakouská studia. Odborným zaměřením jsem pak historik moderních dějin Německa. Postupně jsem se zabýval vyhnáním a vysídlením Němců z nových polských území po 2. světové válce, zásobováním civilního obyvatelstva Düsseldorfu po 2. světové válce a nakonec vývojem západního Berlína po stavbě Berlínské zdi.
Během přípravy na tento rozhovor mě mimo jiné zaujalo, že se zabýváte i dějinami železnic. Co vás k tomuto tématu přivedlo?
Dějiny železnic jsou mým letitým koníčkem. Ten se mi podařilo skloubit s akademickým zájmem v mé habilitační práci. Jejím tématem bylo fungování Československých drah v hospodářském systému 70. a 80. let. Během práce na ní jsem měl mnohdy přístup do některých archivních fondů jako vůbec první badatel. Mnoho poznatků je tedy poměrně unikátních, například mě překvapilo, že centrální úřady nejprve přetížily železnici úkoly, kvůli kterým fungovala na hranici kapacity, a následně, protože byla zahlcená, zcela vědomě rezignovaly na údržbu nejvýznamnějších úseků, což zase dokola zhoršovalo stav železnice. V současné době je kniha o tomto tématu v tisku.
Na jakých výzkumných projektech se podílíte?
V současné době řeším jeden projekt TA ČR s aplikovanými výstupy pro Ministerstvo dopravy ČR vztahujícím se k současným trendům v železniční dopravě. Dále za UK vedu tým v projektu Nová mobilita (OP VVV), což je obrovský projekt mapující výzvy a dopady zamýšlených vysokorychlostních tratí na Českou republiku.
Na začátku tohoto roku jste vystřídal ve funkci ředitele IMS pana docenta Vykoukala. Jaká je vaše vize institutu do budoucna?
Předně bych si přál, aby IMS zůstal tím špičkovým pracovištěm, jakým je v současné době. Rád bych proto pokračoval v tom směru rozvoje, který nastavil pan docent Vykoukal, kterého si velmi vážím. Plánujeme také posílit anglojazyčné studijní programy, máme hotové akreditace navazujícího magisterského programu Media and Area Studies, který budeme realizovat spolu s IKSŽ, a bakalářského History and Area Studies, na němž se podílí také Ústav jazykové a odborné přípravy UK. Vedle toho bych rád naplno využil potenciál, který má vystupování mých kolegů z institutu v médiích. Mým cílem je, aby za ty čtyři roky mého vedení stál náš institut na fakultě jako silný, sebevědomý partner, který je plně srovnatelný se zahraničními standardy, má dobře placené pedagogy, pro které bude IMS hlavní prioritou.
Pocítí vámi plánované změny nějakým způsobem i sami studenti?
Dobrým výsledkem samozřejmě bude, pokud studenti nic nepoznají (smích). Nicméně chceme posílit vedení institutu tak, aby naši studenti měli více členů vedení či řekněme partnerů, na které se mohou se svými dotazy a požadavky obracet. Nesouvisejíce s mým nástupem jsme před nedávnem spustili nové webové stránky institutu, které nabízejí uživatelsky více přívětivě strukturované informace jak pro uchazeče o studium, tak pro studenty. Kompletně celé stránky jsme také zprovoznili v anglické verzi, abychom byli jako instituce v zahraničí čitelnější.
V České republice byl zaveden nový systém akreditací studijních programů vysokých škol. Všechny vysoké školy tak budou muset postupně nově akreditovat veškerou svou studijní nabídku. Jak se s touto změnou vypořádal váš institut?
Pro nás byly nové akreditace studijních programů výzvou a jejich konečná podoba je výsledkem čtyřleté vnitřní diskuze. Naším cílem bylo nabídnout kompaktní nabídku jak standardních prezenčních, tak nově i distančních studijních programů, čehož jsme dosáhli. Od příštího roku nabídneme anglojazyčný studijní programu na bakalářském a doktorském stupni. V navazujícím studiu otevřeme distanční studijní program pro české studenty.
Jaké faktory a motivy hrály při diskuzi nad konečnou podobou nové studijní nabídky roli?
Cílem bylo pomocí specializací propojit obsah magisterských studijních programů jednotlivých kateder, či chcete-li teritorií, tak, abychom využili synergie mezi nimi. Chtěli jsme touto cestou umožnit studentům snadnější přestup a náhled do ostatních specializací, protože původní obory byly relativně oddělené. Já jsem například studoval německá a rakouská studia a chyběl mi, jak jsme tehdy říkali, přesah za Rýn a Odru. Systém specializací toto odstraňuje.
Jaké jsou ohlasy studentů na novou strukturu studijní nabídky?
Jsou studenti, kteří si to pochvalují, ale také ti, kteří k tomu mají nějaké výtky. Je to nově zabíhající se model, takže je to přirozené a ještě si to bude chvilku „sedat“. Myslím si ale, že nakonec bude tato inovace přínosná pro všechny.
Jaké konkrétní studijní programy tedy nyní Institut mezinárodních studií nabízí?
Nově nabízíme jeden studijní program Teritoriální studia na bakalářském stupni, a to jak v prezenční, tak i v distanční formě s několika specializacemi. Dále máme double degree studijní obor česko-německá studia s univerzitou v Řezně, což je největší a jeden z nejstarších bakalářských double degree oborů na Univerzitě Karlově. V magisterském studijním cyklu máme opět navazující magisterský obor Mezinárodní teritoriální studia, který nabízí více specializací, než bylo dříve oborů. To umožňuje, aby se studenti zaměřili skutečně na to, co je zajímá a v čem jsou dobří. A s univerzitou v Krakově nabízíme magisterský obor Německá a středoevropská studia se dvěma specializacemi. V neposlední řadě pak dva doktorské programy – Moderní dějiny a Mezinárodní teritoriální studia.
Jak se reakreditace dotkla studijních programů v anglickém jazyce?
Struktura anglojazyčných magisterských studijních programů rovněž prošla změnou. Na bakalářském stupni otevřeme History and Area Studies. Na magisterském stupni máme programy Master in Area Studies a Balkan, Eurasian and Central European Studies. Oba tyto programy nabízíme se specializacemi. První z nich má disciplinární specializace a ten druhý specializace teritoriální. Mezi anglo-jazyčnými programy nabízíme také program European Politics and Society (EPS) – studijní program Václava Havla. Je to double degree anglojazyčný studijní program realizovaní společně s univerzitami v Leidenu, Barceloně a Krakově. Program byl již podruhé podpořen projektem Erasmus Mundus a jsme jediné (!) pracoviště ze středovýchodní Evropy, které vede obdobný projekt. Na magisterském stupni navíc dlouhodobě spolupracujeme s University College London na studijním programu International Master in European Society.
Co chystáte na institutu v nejbližší době?
Rád bych více rozvinul spolupráci IMS se středními školami, která u nás již nějakou dobu funguje. V rámci ní budou naši pedagogové pořádat na vybraných školách krátké semináře a představovat náš institut. Naším cílem je navýšit počet uchazečů o studium, pro které bude IMS jejich první volbou. Vedle toho rozjíždíme přípravné kurzy na oba naše bakalářské programy. Plánujeme také změnu vizuální prezentace IMS.
A otázka na závěr. Co vám studium a působení na IMS kromě kvalitního vzdělání dalo?
Kromě znalostí, odborných dovedností, široké sítě kontaktů a zkušeností ze zahraničního studia a výzkumných pobytů mi dal IMS především možnost dělat, co mě baví a co má smysl. Na IMS si cením mimořádně zajímavého a inspirativního kolektivu. Tvoří jej mimořádné osobnosti, které mě stále inspirují a se kterými mě baví spolupracovat. V neposlední řadě mi vlastně institut dal také skutečnou rodinu, protože svoji ženu jsem potkal právě na IMS.
Děkuji vám za rozhovor.
Rozhovor ze dne 24. 10. 2019 vedl Jakub Říman.